Medvědí česnek — Zelený den

Medvědí česnek

Autor: redakce

3 min. čtení

Medvědí česnek (Allium ursinum), nazývaný také lesní česnek, je druh rostliny z čeledi amarylkovitých. Jedná se o 10-45 cm vysokou bylinu, rozšířenou zejména v západní a střední Evropě a dále i v severní Asii. V České republice roste nerovnoměrně, nejčastěji však na Moravě a v severovýchodních i jihozápadních Čechách. Nejvíce se medvědímu česneku daří ve vlhkých půdách lesů. V České republice rostou oba poddruhy medvědího česneku, a to jak česnek medvědí pravý, tak i česnek medvědí ukrajinský. Své jméno dostal podle toho, že se jedná o jarní pochoutku medvědů, kteří se zrovna probouzí ze zimního spánku.

Medvědí česnek

Medvědí česnek obsahuje diallylsulfomonooxid allicin, látku s antibakteriálními, antivirotickými a antimykotickými vlastnostmi. Dále je bohatý na flavonoidy, glykosidy, hořčiny, vitamíny skupiny B, vitamín A a C. Specifické aroma je zapříčiněné velkým množstvím organosírových sloučenin. 

Česnek medvědí roste pouze dva měsíce v roce, a to konkrétně od poloviny března do konce května. Je třeba jej umět bezpečně rozpoznat, může se totiž snadno zaměnit například s konvalinkou vonnou či ocúnem jesenním. Medvědí česnek od těchto zaměnitelných rostlin poznáme tak, že roste ve velkých trsech, listy jsou lesklé a na rubu bez žilek. Jeho květy jsou uspořádány do lichookolíku, a především pak celá rostlina voní po česneku. 

Pokud vyrazíte do přírody na samosběr medvědího česneku, je třeba dodržovat několik pravidel. Vyhněte se chráněným krajinným oblastem a přírodním rezervacím. Mimo tato území trhejte medvědí česnek pouze pro osobní potřebu, ideálně pouze pár listů. Jedná se o bylinu, která je náchylná k poškození. Vhodné je vybavit se na samosběr s nůžkami. Stříháním listů medvědího česneku nůžkami předejdeme možnému vytržení listů i s cibulkou, což by mělo za následek znehodnocení celé byliny. Zároveň se nedoporučuje trhat celý trs rostliny, pokud by se tak stalo, medvědí česnek by již tu samou sezónu nevykvetl.

Tato léčivá bylina se pěstuje již od dob mezolitu. Dnes se využívá pro výrobu pesta, dále i jako čerstvá nať do polévek, knedlíků, šťouchaných brambor, pomazánek, nádivky, omáček a k masu. Využít jej lze všude, kde se běžně používá standardní česnek či pažitka. Z medvědího česneku lze připravit i „špenát“. 

Zdravotní benefity

V tradiční medicíně se česnek medvědí používal pro lepší trávení, dále k léčbě onemocnění dýchacích cest nebo k prevenci kardiovaskulárních onemocnění. 

Odborné studie prokázaly protektivní účinek na kardiovaskulární systém. Účinek spočívá v regulaci zvýšeného krevního tlaku, biosyntéze LDL cholesterolu a vlivu na tukové membrány. Medvědí česnek také obsahuje řadu několika důležitých minerálních látek, jako například vápník, draslík, sodík, železo, jód a hořčík. Výhodný je i obsah gama glutamyl peptidů, o kterých se předpokládá, že stimulují inhibiční potenciál a dále působí na klíčový enzym podílející se na regulaci krevního tlaku. Nedoporučuje se společně užívat allicin či doplňky stravy s obsahem česneku a léky na vysoký krevní tlak. Česnek může zároveň i snižovat hladinu krevního cukru a měl by být používán pouze s opatrností u osob s diabetem, užívající antidiabetika.

Vedle účinků na srdce a cévy má medvědí česnek díky svým antimikrobiálním a protiplísňovým vlastnostem také schopnost posilovat imunitu. Tato schopnost může pomoci v boji proti tělesným infekcím způsobeným bakteriemi, viry a plísněmi. Kromě toho se medvědí česnek běžně používá k urychlení rekonvalescence po nachlazení, zejména pak díky obsahu vitamínu C a flavonoidům.

Jak již bylo zmíněno, česnek medvědí byl dříve využíván ke zlepšení trávení. I toto tvrzení se následně potvrdilo. Medvědí česnek obsahuje probiotika, která jsou důležitá pro růst a podporu zdraví prospěšných bakterií v zažívacím traktu. Obsahuje také látky, které podporují tvorbu trávicích šťáv. Konzumace by tedy měla snížit potíže, jako jsou nadýmání, plynatost a zácpa. Antioxidanty obsažené v medvědím česneku mohou také podpořit protektivní vliv před výskytem zánětů.

Zdroje:

Ivanova, A., Mikhova, B., Najdenski, H., Tsvetkova, I., & Kostova, I. (2009). Chemical composition and antimicrobial activity of wild garlic Allium ursinum of Bulgarian origin. Natural product communications4(8), 1934578X0900400808.

Kyung, Kyu Hang. Antimicrobial properties of allium species. Current Opinion in Biotechnology. 2012-04-01, roč. 23, čís. 2, s. 142–147.

Stajner, D., & Varga, I. S. I. (2003). An evaluation of the antioxidant abilities of Allium species. Acta Biologica Szegediensis47(1-4), 103-106.

Diskuze

Přispívat mohou pouze přihlášení uživatelé.

Ještě nemáte účet? Registrovat se.